Co dělám, co chci, co plánuji

3. září 2015 v 0:39 | Šukaterka |  Osudy dobré vojínky šukatérky
Ahoj, přichází podzim a Šukatérka podzim miluje. Společně s jarem totiž tvoří úžasné období, kde se léto snoubí se zimou, a vytvoří se tak krásně zabarvená příroda a teplota vzduchu, která je pro mě povzbudivá.


Co teď dělám?

Na vysokou nenastupuji a práci stále hledám, takže bych si podle někoho mohla jen tak doma válet řitní šunky. Já toho času ale naopak využívám. Jsem blíženec. Vysoce tvořivá osobnost s uměleckými sklony. Tato povaha má ovšem jeden neduh. Mám plno rozdělaných věcí, které často nedovedu do konce, a právě proto jsem se rozhodla využít volného času a možnosti realizovat je a svou proměnlivou povahu popohánět k tomu, abych vytvořené věci či vymyšlené plány dokončila.

Posledních pár měsíců jsem si neuvěřitelně oblíbila DIY. Udělej si sám pro mě vždycky mělo hodnotu. Člověk si pak mnohem víc věcí váží, nehledě na to, že občas byli i situace, kdy jsem si určité věci nemohla dovolit a zkrátka pro mě bylo snazší, než za ně utratit majlant, si je vyrobit. Většinou se pochopitelně jednalo o oblečení. Ráda ho navrhuju a upravuju, a právě proto, že jsem se učila šít od 17ti, jsem o rok později dostala šicí stroj, který pořádně ale využívám až poslední dobou. Mimochodem, plánuji o svých výtvorech článek =)


Jinak, moje máma se dala hand made taky, takže mi vyrobila roztomilý dárek, s kterým jsem se jako její nezdárná dcera musela pochlubit =) (omlouvám se za kvalitu)

Aktuálně také tvořím pár reklamních článků na weby o celostní medicíně. Nebudu sem dávat odkazy, jsou to pouze reklamní články, ale mohou mi do budoucna zajistit zaměstnání, takže to možná časem nebudou střelby do prázdna.

Co plánuji?

Kromě nalezení práce? Vše, co bude v mých silách. Přece jen kdyby byli finance, s přítelem bychom spolu mohli brzy začít bydlet, což si oba přejeme. On už vydělává, já si ještě budu muset počkat.

Před dvěma týdny se nám dostala k očím akce zájezdů Last Minute a jednalo se o víkend v Itálii. Teď se kolem toho bohužel vyskytly problémy, takže absolutně nemám páru, jak to bude, jelikož vše je v jednání. Do zahraničí takřka vůbec nejezdím a z dlouhých cest busem se mi dělá husí kůže, takže uvidím, ale přesto doufám, že vše vyjde a můj zdravotní stav nic neohrozí.

Tou nejroztomilejší zprávou je pravděpodobně to, že s přítelem asi budeme mít štěně. Ano, na půl, i když ještě nebydlíme spolu, bude převážně přebývat u něj, ale jakmile trochu povyroste a bude adaptabilnější, hodlám ho sem tam i brát domů, aby se seznámil s naším psem a naši z něj neměli strach.

Jedná se totiž o amerického pitbula. Ano, je to bojové plemeno, ano, má bojovnou povahu a ano, je temperamentní a ano, bohužel jsme to ale z něj udělali mi lidé. Jsem zastáncem toho, že psi se dají vychovat, když mají péči a člověk se jim věnuje. Vím to, protože jsem se setkala s více typy pitbulů a někteří byli mazliví, z jiných udělali ,,paníčci" agresivní potvory. Proč budeme mít vlastně ale pitbíka?

Vždycky jsme s přítelem věděli, že si ještě před dětmi pořídíme pejska. Abychom se přece jen trochu zaučili, když štěně je jako dítě. Původně jsem uvažovala nad berňákem anebo border kolií, protože jsou to krásní a inteligentní psi vhodní do rodiny. Našemu kamarádovi pak ale otěhotněla fena a přítel vznesl návrh o tom, že by jedno štěně chtěl. Lidově řečeno, rozhodl se čapnout příležitost za pačesy. Já po dlouhém rozmýšlení souhlasila, ale přemýšlení nad tím mi dalo pěkně zabrat. Do karet mi ovšem taky hrálo to, že znám rodiče těch štěňat.


Krásní a hodní čistokrevní psi, kteří spí odpoledne na gauči na zádech a nechávají se udrbat k smrti, žádné nebezpečné bestie, jak nám ukazují media. Původně jsem k nim měla větší respekt, protože jsem dala víc na televizi než na vnitřní hlas. Majitel těchto miláčku zrovna hlídal batole své kolegyně. Ta malá strkala psům ručičky do tlamy a já měla strach, aby se něco nestalo. Tahala je za ocas a psi nic. Prostě blíz, my si chceme hrát a mazlit.

Právě proto si myslím, že pitbul není zas tak extrémně špatná volba. Když je dobře vychovaný, může to být nejlepší přítel, parťák na procházky, hlídač, ale i chůva dětí, takže ano, štěňátko pitbula bude. A až se malí narodí, určitě je vyfotím =)

To by bylo tak v kostce z mého velice ,,záživného" života, který je prozatím pohodový. Doufám, že i pohodový zůstane a snad i vy jste spokojení, máte rádi psi a v pohodě. Mějte se krásně a přeji vám nádherný podzim.


Šukatérka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zdebra Zdebra | Web | 3. září 2015 v 17:48 | Reagovat

Taky jsem blíženec, takže to mám nějak podobně. Hlavně vždycky mám nějaké období, kdy se něčemu věnuju víc než obvykle a pak to vyšumí a věnuju se něčemu dalšímu. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama