Jak šel můj život, zatímco jsem tu nebyla ...

19. srpna 2015 v 0:00 | Šukaterka |  Osudy dobré vojínky šukatérky
Přiznám se, že sama moc dobře netuším, jestli jsem odešla v červnu, v červenci či srpnu. Jedno ale můžu říct jistě, nevím, jestli se to nebude opakovat, ale dokud to půjde, budu se snažit o sobě dávat vědět. Život přece nabízí tisíce možností, jak využít čas a nejdůležitější je, aby je člověk nepromarnil.



Pamatuju si, proč jsem sem přestala psát. Bylo to proto, že jsem si musela dodělávat 4. ročník, abych mohla v září odmaturovat. Všechny zkoušky jsem úspěšně složila, jediná na kahánku byla matika, ale učitel mi slíbil, že mi dá čtyřku, pokud se už nikdy nebudu snažit něco vypočítat. Ok, to mu s radostí plním dodnes.

Prázdniny jsem si poměrně užívala převážně u vody a pořád se nutila do toho, abych si s sebou taky vzala učení, ale moc řečí a málo skutků. Na maturitu jsem se učila zhruba jen 4 dny a druhého září mě to čekalo. Měla jsem několik obrovských výhod. První byla ta, že jsem byla druhá, čili vprostředku, resp. mezi dvěma lidma, kteří toho moc nevěděli. A druhá moje výhoda byla ta, že dokážu věci hlavně hezky důkladně a pomaličku obkecat. Je to jedna z vlastností, která s sebou nese nejen klady, ale i zápory, ale při maturitě je rozhodně pozitivní, takže jsem nakonec ústně odmaturovala 1,1,2,2 a pořídila si roztomilý a vymodlený králičí miminko.


Po několikatýdenním leháru jsem si začala hledat práci. Maturita je sice fajn, ale nenažeru se z ní. Pracovní úřad nabízel leda tak velké hovno - jak to bývá zvykem - , a já prolízala inzeráty, až mě nakonec pozvali na jeden jakoby ,,konkurz". Jednalo se o firmu Herbalife, o které jsem věděla kulový a za vidinou velkých peněz se to rozhodla zkusit. Akorát jsem si ovšem musela koupit jejich dva produkty a začít s nima hubnout, abych jim nedělala špatnou reklamu. A taky proto, že jsem po nových prášcích přibrala zhruba za devět měsíců 13 kilo, takže se ze mě stal cvalda větší než obvykle.

Po necelým měsíci v HB jsem z nich byla naprosto vyčerpaná. Moje vedoucí totiž byla arogantní a anorektická hydra, která měla snad i vlasy značky Apple. Navíc ty jejich pitomý přednášky teda byly něco. Nejvíce mě asi odradilo říkat lidem, že jsou nemocní, aby byl důvod vnutit jim produkt a taky to, že člen týmu by měl mít správný ,,Herbamozek". Ten výraz mě dostal natolik, že jsem se jednoho dne prostě otočila na podpatku a nasrat! Obkecávat věci - to mi jde - , ale obchodního ducha postrádám jak slepej zrak.

O Vánocích se pak můj zdravotní stav zhoršil a vypadalo to se mnou na špitál. A střídavě pak i několik měsíců po něm. Díky své nejdražší rodině, pár přátelům a příteli jsem se ovšem nějak probrala a prostě zvedla hlavu a šla dál. Co jinýho asi člověku zbývá, když chce žít a ne umřít?



Podala jsem si hned dvě přihlášky na vysokou. Žurnalistika a dějiny umění. Bohužel, ke svému vlastnímu politování jsem se nedostala. Proč kromě toho, že jsem kus koně, řešit nebudu, to by bylo hned na několik vysokoškolských brožurek, ale stalo se - zkusím to příští rok.

Mezitím se začalo docela dost oteplovat a jaro už bylo v plným proudů, stejně jako se ukončil růst mojí králice Agátky, z které se za tu dobu vyklubal samolibej predátor a ďábel sám v králičí podobě. Tepla snášela snad ještě daleko hůř než já, a tak jsem ji taky musela důkladně ochlazovat. Ale narovinu - kdo ty hici snášel dobře? Mít tři týdny v kuse 36°C ve stínu tady moc normální není a já jen čekala, kdy mě šlehne…


Po konci léta zase začnu psát články pro jeden web. Ideální by bylo, kdyby mi slavný pracovní úřad našel práci na podobné brdo. S mými zdravotními problémy ale spíš z domu. O tom si ale můžu nechat zdát. Na podzim dál taky plánuju trochu zhubnout, protože si k těm nabraným 13 kg připočtěte ještě dalších pět. Už nejsem cvadla, ale solidní lachtan a štve mě to, protože je mi všechno malý a chci zpět svoji váhu. Nepotřebuju být hubená, takových slečen na zastoupení štíhlosti je tu dost, já chci být zase akurátní a bude to teda pěkná makačka. Taky si nechávámm dorůstat vlasy. Uvidím, jestli s tím na podzim zase něco neudělám. Přemýšlela jsem o hnědorezavé, ale těžko říct. Sama nevím, co chci. Ale hlavní je, že vím, co nechci.


A jak jste se měli vy, zatímco jsem tu nebyla?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdebra Zdebra | Web | 21. srpna 2015 v 21:19 | Reagovat

Gratuluju k maturitě i ke králíčkovi :)
To musela být hrozná zkušenost v té firmě. Já bych si žádný takový produkty nekoupila, i když v názvu mají slovo "herbal".
Co si třeba zkusit nějakej rekvalifikační kurz? Pracák není jen o evidenci a docházce.
Ten králík s rozama vypadá zajímavě :D
Taky moc dobře vím, co nechci. :D
K té závěrečné otázce nějak nevím, co odpovědět, když je to taková doba. Ale mám se dobře. Jen kdybych tolik neutrácela za jídlo, CD, koncerty... :D

2 Čartkovova Čartkovova | Web | 24. srpna 2015 v 16:03 | Reagovat

Jsem ráda, že jsi "vstala z mrtvých" a doufám, že se vše zase vrátí do starých kolejí, alespoň co se blogu týče :)
Samozřejmě gratuluji k maturitě, tu Ti už nikdo nevezme.
Koukám, že máme podobné zkušenosti s pracákem, já už se na tuto instituci nijak nespoléhám a jsem ráda, že tam jdu znovu až za dva měsíce.
Snad se Ti konečně poštěstí s nějakou dobrou prací. Já jsem na tom tak nějak podobně, rovněž hledám a v poslední době nějak podezřele často běhám po pohovorech. Snad už budeme mít štěstí.
A nezoufej, nejsi jediná, koho trápí postava (ne, že by trápila mě, spíše trápí mé rodinné příslušníky, kteří mají dennodenně potřebu mi mojí nadváhu nemístně připomínat).

Na té poslední fotce Ti to strašně sluší ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama