I lost myself. Who am I?

26. března 2013 v 16:07 | Šukatérka |  Osudy dobré vojínky šukatérky
Mám pocit, že musím řešit x věcí. Nežiju přítomností, vzpomínám s hnusem na minulost a se strachem na budoucnost...



Někdy mám pocit, že nevím, kdo jsem. Nevím, co mám ráda, co ráda nosím, co ráda poslouchám, co ráda dělám, jaký mám vlastnosti...

Do svých patnácti jsem jasně věděla, kdo jsem. Ale pozdějc, v 16ti jsem se začala měnit, střídat školy, životní styl, přátele, kluky a někde, při těch hrozných změnách, jsem zapomněla samu sebe. Nevím, kdo je holka na obrázku...


Není jí vidět obličej, tím pádem nevidím její potenciál, charisma a úmysly v očích. Ztratila jsem se, kde mám začít hledat? Nevím. Možná bych se měla zeptat těch, co mám ráda. Rodiče mi neodpoví, šukatéra nechci zatěžovat, kamarád leží na psychiatrii a nejlepší kamarádka se na mě vybodla. Od doby, co chodí s naším bývalým profesorem dějepisu s ní moc není řeč...

První věc, kde jsem zkoušela hledat svoji identitu byla skříň...


Tu jsem radši okamžitě zavřela, abych se nemusela dívat na ten bordel. Vždycky se koupím nějakou věc za nekřesťanský peníze jenom proto, že se mi líbí, ale vím, že ji nebudu nosit, protože je moc výstřední. A vůbec: Kam se poděla má výstřednost? Kdysi to bylo moje druhý jméno a najednou zůstalo jen zamčený ve skříní. Co se to děje?

Taky máte problémy samy se sebou anebo hledáte, kdo vlastně jste?

Jak jste se našly? Co vám pomohlo?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Haň. Haň. | Web | 26. března 2013 v 16:59 | Reagovat

pořád se hledám, nikdy jsem se vlastně ani nenašla, absolutně netuším, kdo jsem.
mrzí mě, že se moc nemáš koho zeptat. ):

2 sissie-apricot sissie-apricot | E-mail | Web | 26. března 2013 v 17:11 | Reagovat

Také se hledám.. Hlavně to řeš s klidnou hlavou ! :) http://sissie-apricot.blog.cz/

3 T. T. | Web | 26. března 2013 v 17:38 | Reagovat

Nejdřív bych uvedla, že mi je 21. Myslím, že je věk důležitý, protože jsem se v pubertě patlala v podobnejch věcech jako ty...ale zároveň i když mi je 21, tak si myslim, že jsem se stejně pořádně nenašla, protože hledání trvá celej život a ten je i o tom, že člověk mění názory a tak.
Teď se cítím taková vyrovnaná, většinou vím, co chci. A co mi pomohlo? Nahlédnout do sebe. Nenech se ovlivňovat ostatníma, je to podle mě hodně těžký, protože i když si to mnohdy neuvědomujeme, tak oni s námi manipulujou. Poslouchej a vnímej sama sebe, co chceš, jak co cítíš. A za nic se neobviňuj.

4 T. T. | Web | 26. března 2013 v 17:40 | Reagovat

A ještě bych ráda uvedla, že s tim věkem to tak cítím spíš u sebe...čim jsem starší, tim si uvědomuju spoustu věcí, sbírám zkušenosti atd...

Ale jinak se někdo najde třeba i v tý pubertě, ale někdo nikdy...

5 Angie♥ Angie♥ | Web | 26. března 2013 v 18:21 | Reagovat

já se nehledám ...prostě sem taková jaká sem  .. pro někoho dobrá pro někoho zlá .

mám za sebou docela divokou minulost a jediný co mi pomohlo byl měsíc strávenej na psychiatrii . . bylo to tak strašný , že .. :)

6 Gabča Gabča | Web | 26. března 2013 v 19:24 | Reagovat

abych odpověděla na tvé otázky, tak bych ti asi nikdy neřekla pravdu. Nedokážu se najít, ale nejvíc ze všeho mi pomáhá jogging, neboli pomalé běhání :')běhám tak 2 hodiny deně a pomáhá mi to při přemýšlení nad věcma, který mě prostě serou..

7 S-hejvi S-hejvi | Web | 26. března 2013 v 19:50 | Reagovat

poslední dobou se cítím úplně stejně..ať už tohle blbé období skončí:(

8 Bekky Bekky | Web | 26. března 2013 v 20:58 | Reagovat

Ono každý člověk, který dospívá se ztrací a musíí se zase složitě najít.. já už se blížím k cíli a myslím, že už jsem se skoro našla.. stačí jen hodně hledat..

9 Hanča Hanča | Web | 26. března 2013 v 21:41 | Reagovat

Bože, tímhle článek jsi naprosto vystihla ten vnitřní boj, který poslední dobou vedu. Přesně tak, dřív bylo všechno fajn, naprosto jsem věděla, kdo jsem, ale teď? Nechám si vše unikat a je mi to jedno. Co jsem zač?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama